Metafora

Ten cintorin bol tvojim napadom.
Zbezne som prezrela instrukcie, no nakoniec som tak, ako vzdy, isla na vlastnu past.
Cesta bola dlha a matuca.
Vlnila sa v tieni stromov, zarastena papradim,
a ked sa mi uz zdalo, ze som v cieli, uzka hrdzava brana bola zamknuta.
Nahliadla som dovnutra a videla, o co pridem, ak to teraz vzdam.
Na(ne)stastie som dost tvrdohlava.
Vytrvalo som kracala dalej.

O nieco neskor som sa skusila dostat dnu nasilim, preliezt mur na mieste, kde je nizsi.
Take jednoduche.
No viem, ze takto to nefunguje.
Netuzim si pri pade zlomit nohu,
nechat sa vyhodit spravcom,
alebo uviaznut vo vnutri a uz nikdy nenajst cestu von.
Tak ako na to?

Vacsinou som na to prilis hrda, ale uz mi nezostavalo vela moznosti.
Spytala som sa na cestu.
Ani dotycny nevedel presne, a moja otazka ho zaskocila.
Ale snazil sa poradit.

A tak som tu, stojim pred vchodom a citam varovne napisy.
Napriek vsetkemu sa zda, ze to bude fajn prechadzka.
Nebojim sa vkrocit, ale ak ma tu nechces,
povedz mi to rovno.


Koniec koncov, bol to tvoj napad.

Recept Jane Austen na zaruceny bestseller

Podla ankety z roku 2003 je Pycha a predsudok druhou najoblubenejsou knihou anglickej literatury, hned za Panom prstenov. Po takmer 200 rokoch od prveho vydania, niekolkych filmovych a televiznych adaptaciach (no a predovsetkym nezabudnutelnom panovi Darcym v podani Colina Firtha, ktory svojho casu vyvolal masovy osial nielen v Spojenom kralovstve: "Nothing compares to 300 minutes of British accents, misunderstandings, hauntiness and NO KISSING until the last five minutes.") sa stale najdu ludia - resp. ak mame byt uprimni - zeny, ktorych pribeh dokaze oslovit. A tiez sa najdu taki, ktori ho vedia umne zrecyklovat.

Variacie na pribeh Elizabeth Bennet a pana Darcyho sa pravidelne objavuju v modernej fikcii - literarnej aj filmovej. Ci uz je to v podobe Bridget Jones a jej Marka Darcyho (autorka Helen Fielding sama priznala, ze predlohou Marka bol Darcy ako ho stvarnil uz spominany Colin Firth v televiznej adaptacii P&P), Laske cez internet (You've Got Mail), v ktorej hlavna predstavitelka uvadza P&P ako svoju oblubenu knihu, alebo uplne naposledy v knihe a nasledne filme Sumrak (Twilight). Knihu som sice necitala, ale bola som dost zvedava na film - co bol tak trochu aj nasledok kamaratkinho basnenia o nom. Uz v kine som si uvedomila, ze som opat svedkom "vykradnutia" J. Austen, no koniec koncov mi to nevadilo. Autorka sama tvrdi, ze sa pri tvorbe svojej 4-dielnej sagy (Sumrak je len 1. diel) inspirovala touto nestarnucou klasikou, ako aj Burlivymi vysinami ci Romeom a Juliou. A tak ja, ako spravny fanda dvojice Bennet/Darcy, som necelych 20 hodin po zhliadnuti filmu v tretine knizneho pribehu ich novodobych prevteleni. Stephenie Meyer, pocuvajuc pocas pisania MUSE a Linkin Park, opat ozivila vecny pribeh, obliekla ho do moderneho gotickeho/fantasy satu a vydala sa dobyt srdcia poblaznenych tinedzeriek.

Tym, ze ako cielovu skupinu priebezne uvadzam zenske pohlavie, sa nesnazim byt zaujata ani nikoho urazit. Ale je to jednoducho neodskriepitelny fakt. Muzov taketo pribehy neoslovuju, nechapu ich, a my to od nich ani nechceme. Mame svoje male teritorium, ktore nam robi dobre na dusi. Priklad: svojho casu som sa ocitla na jednej party. Ked uz hodina pokrocila a hore sme zostali len traja - ja, kamaratka a kamarat - v mierne pozdvihnutej nalade sme sa my dve baby rozhodli tomuto 18-rocnemu chlapcovi spravit obrovsku sluzbu a zasvatit ho do tajomstiev zenskeho sveta. Zautocili sme na neho Dennikom Bridget Jonesovej, citujem kamaratku: "Ak si pozries toto, pochopis zeny." A tak sme zacali o 3 rano morit chudacika naucnym filmom. Ako to dopadlo?

a) Dej ho priklincoval do kresla, bez dychu zhliadol cely film a odvtedy lame zenske srdcia kade chodi. Raz do roka nam obom posle obrovsku kyticu ruzi ako prejav vdaky.

b) Po 2 hodinach kvalitneho kina prehlasil, ze radsej bude homosexual. So svojim priatelom Rastikom dnes byva v Petrzalke a su spolu stastni.

c) Asi po 20 minutach tvrdo zaspal.

Ano, c) je spravne (vsak Tommo :)) Chapem, ze penetracia zenskej DUSE je proces vycerpavajuci a zdlhavy, ale pre jeho vlastne dobro ma mrzi, ze to tak rychlo vzdal, a asi mu to nikdy nezabudnem. No poucila som sa. Ak si nechcem pokazit naladu a medziludske vztahy s drsnejsim pohlavim, proste im niektore filmy za ziadnu cenu nepustim a ani ich na ne nebudem tahat do kina. Na niektore filmy proste treba vytiahnut spriaznenu dusu v podobe zeny, pripadne viacerych, a miesto nervovania sa si to cele uzit, respektive aj preslintat (zavisi na obsadeni, vsakano). Chacun à son goût.

Ale naspat k Sumraku (ktory tiez spada do tejto kategorie filmov, hoci uznavam ze ten fantasy/akcny element by niektorych dzentlmenov mohol oslovit). Mala som skvely zazitok. Jasne, nejde o klubovy, vysoko intelektualny film, a ani roman nie je umelecke veldielo. Lenze ja nie som az taky pokrytec. Proste som sa bavila a cely pocin ma zaujal natolko, ze som sa neskor rozhodla dat sancu aj kniznej verzii. Obzvlast sa mi pacila praca kamery (hlavne v snovych sekvenciach) a strhujuce obrazy severoamerickej prirody. A ano, mam slabost aj pre detailne zabery a predovsetkym detaily na oci (okna do duse - za tym si stojim), v com mi tento film viac nez vyhovoval. Samu seba pritom vobec nepovazujem za nejaku prehnanu romanticku v tom sucasnom zmysle slova; sledovanie stredajsich Lindstromovych a Steelovych by mi asi privodilo cukrovku. No Sumrak mi nepripadal ani presladeny, ani extra gycovity. Plus - MUSE na soundtracku?? Co viac si mozem priat? Proste pohodovy vecer.

Ciiize, aby som sa zacyklila - Jane Austen sa da povazovat za genia. Stvorila romancu, na ktorej odrastali cele generacie dievcat i zien, a dodnes ju autori vyuzivaju ako model bestsellerov. Nehovorim, ze je to zle. Kym sa vyhybaju bezbrehemu plagiatorstvu a su ochotni priznat, ze si "vypozicali" namet od jednej z legiend literatury, kym vedia svoju verziu podat originalne a v novom svetle, a hlavne kym su to ludia ochotni kupovat, citat a zrat im to, je podla mna vsetko v poriadku. Cely proces len svedci o nesmrtelnosti jednej z najcitanejsich knih anglickej literatury.


PS: ze by som sa v odhade cielovej skupiny predsalen trochu sekla ??? <<<< klikaj

(Ak ste muzskeho/akehokolvek pohlavia a viete o com hovorim, podelte sa o dojmy v komentoch.)

Mikulas Mikulas - viem co mi donesies

Pred dvoma rokmi som byvala v Senci necele 3 mesiace. Clenkou "elitneho" IB som bola 3 mesiace. A vsetko to bolo take divne... Doteraz sa mi nechce verit, cim som preskakala.

Moji byvali spoluziaci bud studovali na vyske alebo makali. Bolo dost cudne, ze som sa vratila na strednu. A zaroven som sa stala sefkou domacnosti. Otec so mnou a bratom spolunazival do konca septembra; az do konca decembra sme v podstate mali byt v priebehu tyzdna zodpovedni sami za seba - vikendy s nami travila mama. Iste, bola som na pokraji dospelosti, ale taka zodpovednost?? Bolo to obdobie neskorych prichodov domov (bud kvoli nehynucej laske ku kinu alebo "aktivite" na debatach a inych somarinach) a nasledneho - umytia riadu, robenia desiaty pre mna aj brata, obcas prania a podobne. Vobec nechapem ako som to zvladala - ved dnes doslova VYZADUJEM 6 hodin spanku. Ale vtedy nieeee - bola som velka sestra a velka zodpovedna osoba. Co na tom ze som 18. narodeniny stravila debatovanim (aspon sme to cele vyhrali :)))) a naslednym lezenim na vysokoskolsky intrak (vdakabohu ze sturak ma na atriakoch tak pristupne balkony) aby som aspon vecer mala aku-taku oslavu. Baby su poklady (Vika a Ivka) lenze Lenka pre istotu prespala film, vobec nepila a rano vstavala okolo siedmej aby zasa utekala na debatko. Aka koza!

Tradicie nepustia. Podstatna vec, ktora mi z toho neuveritelneho obdobia utkvela v pamati. Mikulas je proste udalost, ktoru za ziadnych okolnosti nemozno prepast. A preto som 5. decembra nutila brata nech si umyje cizmy; preto som ten den venovala nakupu cokolad a inych somarin; preto som v noci vstala a nahadzala nam vsetok ten bordel do nablyskanych topanok. Samozrejme - Mikulas som ja, a to co rano najdem pri cizmicke som v podstate vyplatila den predtym nasou tvrdou menou v Tescu. Lenze inak to proste nejde. Nie je fyzicky mozne, aby 6.12. neboli nadranom v predsieni dva balicky sladkosti a ovocia. Budu, a ich novi majitelia sa budu za kazdu cenu tvarit uplne prekvapene.

Aj Lenka sa bude - toho roku, ked neprekvapuje nikoho ineho okrem seba, a vopred vie ze v Batovej cizmiske najde mandarinku, Tic-Tacy, mini-Mikulasa, zuvacky, Sladky moment a Cadbury dukatiky, bude z toho znova uuuuplne soknuta. Tak to predsa ma byt. To, ze podobne emocie zazivala pocas poslednych 20 rokov, predsa znamena, ze su neodlucitelnou sucastou zivota. Amen!

Tvorivy autput (a.k.a. som slavna :))

Takze po veeeelmi veeelmi dlhom case, a aj to len strucne (a preto, ze som egocentrik, hehe):

klikaj sem, resp. sem a potom na 5.10.

Ja len tak, ze som sa chcela pochvalit...

Som, kto som. Nesplnam vase predstavy a vacsinou ani svoje vlastne.

Som pokrytec a zbabelec a egocentrik. Som predsa clovek.

No koniec koncov ani neviem, kto som, a preto sa hladam. Na to potrebujem aj vas, aby ste mi ukazali cestu. Aj ja ju chcem potom pomahat najst tym ostatnym.

Chcem byt pri tom, ked ludia zacnu robit spravne rozhodnutia. Aj ked pravda a spravnost su nebezpecne relativne.

"I want to make a difference."

A uz mi dosli slova.

Přátelství je jako most přes rozbouřené řeky

Jednou přišel člověk ke člověku a zeptal se: "Budeš mi přítelem?" Člověk odpověděl: "A co je být přítel? Nač je to dobré?" A člověk řekl: "Kdybych byl tvým přítelem, šel bych s tebou na lov a kdybys spadl do jámy na mamuty, neutekl bych, ale vytáhl bych tě. Dělil bych se s tebou o úlovek a když bys potřeboval pomoct, pomohl bych. Kdyby ses zranil a všichni lidé by tě opustili, já bych byl s tebou a staral se o tebe. Hledal bych na světě dobro a snažil bych se ho předat tobě. Ukázal bych ti tvé chyby, ale nesmál bych se. Ne, snažil bych se ti pomoct, abys je napravil. Přede mnou bys mohl být opravdu sám sebou." Člověk zamyšleně naslouchal a po chvíli pravil: "To zní hezky. Prosím, povídej mi ještě o přátelství." "Kdybys byl můj přítel," pravil druhý člověk, "mohl bys kdykoliv přijít do mé jeskyně a mohli bychom si povídat." "Povídat?" ptá se první, "a o čem?" "O čemkoliv. Příteli můžeš totiž říct všechno." "Hmm. A byl bys můj přítel, i kdyby mi narostlo panděro a vypadaly zuby?" "Ano byl. A byl bych s tebou, i kdybys plakal. Byl bych u tebe a stíral ti slzy. Kdyby ses smál, smál bych se s tebou. Kdyby ti někdo ublížil, stál bych při tobě. A kdybys ublížil ty mně...snažil bych se ti odpustit." "To by od tebe ale bylo moc hezké. A co bys za to chtěl?" ptá se první. "Nic. Přátelství není na prodej. To si musí člověk zasloužit a vážit si jej. Ptám se tě tedy. Budeš mi přítelem?" "Ano, budu. Ale počkej ještě. Co když mě jednou opustíš? Co tu budu dělat sám? Bez tebe?" Člověk se zamyslí a praví: "Všichni se navzájem opouštíme, umíráme, měníme se. Přerůstáme své nejlepší přátele. Ale i když tě opravdu opustím, budeš už mít v sobě něco z mé bytosti. Budeš někdo docela jiný právě proto, že jsi mě poznal."

(originál tu)

Keď sa na svet derie lyrika...

... treba ju nechať plynúť.


nechcela som byť jednou z desiatok,
bola som.
a toho som sa najviac bála,
a práve preto som to neustála,
a dovolila si vyriecť veci,
čo ťa ranili.

bol si môj rytier spanilý,
uvrhnutý do nemilosti
v záchvate najtrpkejšej zlosti.

odpusť mi - bola som len decko
hľadajúce si svoje miesto,
no náhle postretnuté pravdou krutou,
že ho má hľadať za zákrutou,
že vedľa teba preň miesta niet,
má ho ísť hľadať v šíry svet.
dieťa sa zľaklo, rozplakalo,
a také škody napáchalo,
aké nemožno vrátiť späť.
nestihlo skríknuť "prepáč", veď
si mu dal tak málo času...
slzy, hoc' nie sú na okrasu,
zdobili ma snáď každý deň,
po lícach tiekli, pre teba len.

kiežby to celé bol len sen.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

My Own Private Xenophilia

Áno, spomínam si.
Pôvodne si mal mať neodolateľný prízvuk
alebo aspoň seversky svetlé vlasy.
Takto to bolo v pláne.

No čo ak plán zlyhá?
Čo ak správne občianstvo nestačí
na vyváženie iných nedostatkov?
Chcem, aby si poznal Bambuľku,
aby si na jar nevyvalil oči, keď sa u nás bude oblievať.
Aby sme historicky mali k sebe bližšie.

Obávam sa, že to tvoja exotickosť nenahradí.
Asi je hlúposť mať ťa v pláne,
kde nie je veľký priestor na odchýlky.
Tak zavriem oči, roztvorím náruč,
a počkám, čo sa stane.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Opäť mám tajomstvo,
tajomstvo v batôžku,
nesmelo ukryté
ťaží moje plecia.

Chcelo by už na vzduch,
samo sa v tme bojí,
ak ho nevypustím,
možno uhynie.

Potrebujem vedieť,
či si za, či proti,
a či tušíš trochu,
čo na pleciach mám.

Ja viem, že si super,
že ma nevyhodíš,
no aj tak sa bojím,
čo to spôsobí.

Len ty, svojím slovom,
činom - čím len chceš,
odľahčíš to bremä,
tak ma prosím cháp.

S dušičkou tak malou
v lejaku tu stojím
odstráň strach môj, prosím,
za ruku ma chyť.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Žena

Chcem voňať škoricou a letnou búrkou.
Chcem voňať slnkom nasiaknutým dňom.
V očiach mať hĺbku večnosti a nesplnených túžob,
byť tvojou hranicou medzi realitou a snom.

Chcem, aby si mal hlad po mojich perách,
ktorý by odlúčením zosilnel
až tak, že by si do nich lačne hrýzol,
akonáhle by si zas smel.

Chcem byť tým, čo si tisícročia hľadal
hádam vo všetkých kútoch vesmíru,
na dne oceánov, a štítoch hôr, a pritom
som celý ten čas bola tu.